sobota 28. dubna 2007
Máti slaví 40. narozeniny
Mazec... Máti pořádá narozeninovou kalbu... chlastá se, jí se, všechno dohromady... Máme pečené sele, pivo, tequilu, mojito a víno... Všechno už jsem vyzkoušel a teď jen čekám, až se ozve můj žaludek... Ale jako obvykle, tequila mě nakopla a sem zase skoro střízlivej... Kam ten svět spěje ? ;)
pondělí 23. dubna 2007
pátek 20. dubna 2007
Ještě pořád žiju
Jest to s podivem, ale přežívám. Bohužel mi ale škola nedává moc prostoru abych se psal tak často, jak bych chtěl... A navíc, neděje se nic moc zajímavého. Jediná novinka je autoškola, kterou zatím absolvuji poměrně v klidu... ale kdo ví co bude zítra ? ;)... Podle posledních zpráv z domova to vypadá, že budu přece jen vyhozen z baráku... Začínám si dělat trochu starosti, ale pořád ještě věřím, že matku přesvědčím...
Horečně pracuju na scénáři Stínů minulosti, zatím sem napsal 14 stránek, snad se mi to povede přes tenhle víkend rozšířit alespoň o další dvě (to je opravdu minimum)... A pak... pak hurá na kamerové zkoušky a ostrý natáčení ! Nemůžu se dočkat.
Kalipéro si promnul oči a zašilhal na hodiny. 00:51, svítilo na digitálním displeji a číslice vrhaly na celý pokoj jedovatě zelený přísvit.
"No, je pomalu čas zalehnout !" prohodil Kalipéro ke ztichlému pokoji. Ale ani tento večer se Kalipéro nedočkal. Začal zvonit mobil. Kalipéro po něm sáhl a rozsvítil displej. Blikala na něm upomínka: "07:15 - Schůzka se Smrtěm". Mobil přestal pípat a pokoj opět ztichl.
"Tak na tohle jsem teda doopravdy zapoměl." prolétlo Kalipérovi hlavou... Pokrčil rameny a potácivě se zvedl ze židle. O 10 minut později už seděl v kuchyni nad šálkem silné kávy a připravoval se na přijetí nabídky, která se neodmítá.
Continuatio aliquando in futurum...
Horečně pracuju na scénáři Stínů minulosti, zatím sem napsal 14 stránek, snad se mi to povede přes tenhle víkend rozšířit alespoň o další dvě (to je opravdu minimum)... A pak... pak hurá na kamerové zkoušky a ostrý natáčení ! Nemůžu se dočkat.
Kalipéro si promnul oči a zašilhal na hodiny. 00:51, svítilo na digitálním displeji a číslice vrhaly na celý pokoj jedovatě zelený přísvit.
"No, je pomalu čas zalehnout !" prohodil Kalipéro ke ztichlému pokoji. Ale ani tento večer se Kalipéro nedočkal. Začal zvonit mobil. Kalipéro po něm sáhl a rozsvítil displej. Blikala na něm upomínka: "07:15 - Schůzka se Smrtěm". Mobil přestal pípat a pokoj opět ztichl.
"Tak na tohle jsem teda doopravdy zapoměl." prolétlo Kalipérovi hlavou... Pokrčil rameny a potácivě se zvedl ze židle. O 10 minut později už seděl v kuchyni nad šálkem silné kávy a připravoval se na přijetí nabídky, která se neodmítá.
Continuatio aliquando in futurum...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

