pondělí 13. listopadu 2006

Co bylo, bylo...

Tak, mám za sebou další týden... Ne že bych ve škole pobyl nějak extra dlouho, ale i ten jeden den mi stačil. Od Pondělka jsem totiž seděl doma na zadku a byl jsem "nemocen". Ne že bych vysloveně simuloval, ale minulý pátek a sobotu jsem dvakrát po sobě kalil s otcem a jeho sestřenicí asi tak do tří do rána a když jsem se o dva dny později (v pondělí) probudil, zjistil jsem, že jsem jaksi zaspal všechny autobusy směřující do Kralup - města kde se náchází má škola. Nechtšěl jsem mít další "pozdní příchod" a tak jsem si řekl, že půjdu k doktorce.

Veliké bylo mé překvapení když jsem uslyšel " Tak, vyzvedni si v lékárně tyhle prášky a buď tři dny doma." Nechápal jsem jak se mi to povedlo, ale odpověď mi poskytl pohled do zrcadla. Byl jsem tak zhuntován, že se doktorka slitovala a nechala mě doma odpočinout. Kvitoval jsem to s povděkem.

Ve čtvrtek ráno jsem se pohádal s matkou a ruply mi nervy, v návalu vzteku jsem jí řekl že se ke mě chová jako fašista...

Ó, jak ta to vzala těžce...

Nakonec to dopadlo tak, že jsem si v pět hodin večer zabalil batoh a oknem se zdekoval z baráku... Šel jsem do Kralup pěšky a pozoroval jsem nádherný západ slunce nad řekou... Cítil jsem se..... dokonale svobodný. A pak jsem si vzpoměl na své dvě sestry, které byly doma a neměl se jich případně kdo zastat, kdyby si na nich chtěla matka vylejt vztek...

A tak jsem se vrátil domů, celých 6 hodin po svém odchodu... Kupodivu vše bylo bez nejmenších problémů...

A tak se teď pomalu chystám na zítřejší airsoft, který so koná v Milovicích... Předpokládaná účast - cca 100 lidí... ale o tom až příště...

PS: Za toho fašistu jsem se omluvil, přece jen mi to trochu ujelo...

Žádné komentáře: