pondělí 13. listopadu 2006

Sonet o dvou ženách

Na světě jsem už osmnácte let,
a řeknu vám, že raděj umřel bych hned,
než bych stal se otrokem těch žen,
co nectí ani noc a ani den.

Ale jsou na světě také ženy,
co stojí za to, aby byly milovány,
aby zůstaly co nejdéle nám zdrávy,
a aby učili nás kouzlům něhy.

Znám pár jich takových,
a jednou po jedné z nich,
já jsem zatoužil.

A ona nevšímaje si mého citu,
vysmívala se mi bez soucitu.
Já jsem se odsoudil.

Žádné komentáře: