Nevím co dál... Jakoby to prosté sdělení vypálilo díru do mojí duše... Mám se zachovat jako zbabělec, zabalit to a odplížit se ? Nebo to mám brát jako výzvu a pokračovat s ještě větším nasazením než doposud a upnout k tomu všechno svoje snažení ? Nebude to snažení zbytečné ? Nevyzní moje pozvání naprázdno a nezanechá mě samotného na parketu, stojícího jako solný sloup uprostřed tančících párů ? Kdykoliv se mi povede odpovědět na jednu z těchhle otázek, vyvstanou předemnou otázky další... A ty neznám odpověď a nebudu je znát, dokud to nezkusím... dokud to neudělám---
Pustil jsem si hudbu a snažím se posbírat trosky svých iluzí a snů... Zatím se mi to moc nedaří, ale pokusím se s tím málem co mi zůstalo přežít noc... Jelikož žiju ze dne na den, bude to nepopiratelný úspěch.
Ale pořád je tu ta otázka. Co dál ? Co zítra ?
Jedno vím jistě, zítra to bude bolet, a to tak, že hodně... Jelikož se nedokážu vymáčknout verbálně, musím svoje myšlenky psát sem, na blog... omlouvám es případným čtenářům, ale musim to ze sebe dostat ven... když píšu, tak žiju... dokud píšu, tak žiju... Asi se toho budu držet... toho psaní...
Pustil jsem si hudbu a snažím se posbírat trosky svých iluzí a snů... Zatím se mi to moc nedaří, ale pokusím se s tím málem co mi zůstalo přežít noc... Jelikož žiju ze dne na den, bude to nepopiratelný úspěch.
Ale pořád je tu ta otázka. Co dál ? Co zítra ?
Jedno vím jistě, zítra to bude bolet, a to tak, že hodně... Jelikož se nedokážu vymáčknout verbálně, musím svoje myšlenky psát sem, na blog... omlouvám es případným čtenářům, ale musim to ze sebe dostat ven... když píšu, tak žiju... dokud píšu, tak žiju... Asi se toho budu držet... toho psaní...

Žádné komentáře:
Okomentovat