Dnešní den se nesl ve znamení utrpení, to jest školy. Ne že bych se netěšil na některé hodiny, nutno říct, že jsem se doopravdy těšil jen na jednu, a to z důvodu, o kterém se tu zatím nebudu rozepisovat, ale prostě samo vědomí toho, že jsem opět v područí školní docházky mě prostě ničí.... Těžko říct, co se honí profesorkám v hlavě každý den školního roku, kdy před sebou vidí bandu ospalejch lidí, který nejeví ani nejmenší zájem o výuku, popřípadě se jevit zájem aspoň snaží, ale dost jim to znepříjemňuje jejich mozek, který prostě do desíti hodin domítá pracovat...
A to ještě zapomínám na lidi, co do hodin chodí jen kvůli vyučujícím... Jedním z nich jsem i já... Hodiny češtiny bych ignoroval, nebýt naší mladé slečny profesorky, kterou chci mimochodem pozvat asi tak za 2 měsíce na rande... Takže to by stačilo k dnešnímu dni...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)

Žádné komentáře:
Okomentovat