pondělí 13. listopadu 2006

NEVYŘEŠENO

Seděl jsem v altánu a poklidně pokuřoval Camelku. Jedinou činností, kterou jsem vytrvale provozoval bylo přemýšlení. Náhle mě z úvah vytrhlo zašustění živého plotu.
"Co tam ta kočka zase dělá !" pomyslel jsem si, ale mýlil jsem se.
Náhle, naprosto z čista jasna se před altánem objevila mladá dívka. Překvapeně jsem vzhlédl. Příchozí byla pohledná, měla dlouhé zrzavé vlasy, snad až k pasu, příjemné tváři jednoznačně vévodily její jasné a výrazné oči s mandlově hnědými duhovkami. Jako by nic vstoupila do altánu a sedla si do křesla naproti mě. Nezmohl jsem se na jediné slovo a jen jsem jí upřeně pozoroval. Teprve po chvíli jsem si všiml jejího oblečení. Měla na sobě cosi jako tuniku, v pase převázanou koženým řemenem, dolní okraj jí splýval přes bedra do půli stehen. Pokud mě nemátl zrak, tak na sobě nic jiného neměla. Zkusil jsem na ní úsměv... nic... Pořád jen seděla a zjevně na něco čekala. "Ahoj ?" řekl jsem nejistě snažíce se o co nejpříjemnější konverzační tón. Dívka jen letmo kývla hlavou a pak na mě vychrlila záplavu slov, kterým jsem vůbec nerozuměl. Zatvářil jsem se nechápavě a ona si to vyložila přesně tak jak jsem doufal. Celou svojí tyrádu zopakovala, tentokrát pomaleji, ale ani tak jsem nerozuměl významu slov. Jediné co jsem postřehl byla jistá podobnost toho jazyka s latinou a angličtinou. Když jsem stále nereagoval, natáhla ke mě dívka ruku. To už jsem nevydržel a začal jsem i já na ní chrlit záplavu nelibozvučných českých slov, domáhajíce se okamžitého vysvětlen jejího příchodu. I přes to, že jsem v té chvíli musel vypadat velmi odpudivě, její ruka zůstala natažená. Nakonec jsem neodolal a pomalu jsem začal natahovat konečky prstů přes stůl, až se nakonec má dlaň ocitla v její. Neznámá dívka mi ruku sevřela a táhla mě ven z altánu. Chvíli jsem vzdoroval, ale pak jsem se podvolil. Dívka mne odvedla k plotu a pak, jakoby se snažila otevřít dveře, sáhla po imaginární klice. Ani ne o vteřinu později jsem vyjeveně zíral do černého obdélníku, který se předemnou objevil. Neznámá se otočila mým směrem a kývla na mě. Nedůvěřivě jsem pohlédl na obdélník. Ta černá plocha se začala podivně vlnit, jakoby to byla jen vana plná vody postavená na bok. Obešel jsem tu zející černotu a zjistil jsem, že z boku a ze zadu není vidět nic jiného, než co bývalo na zahradě normálně. Už mě to ani moc nepřekvapilo.
Přešel jsem zase zpět a usmál se na dívku. Naposledy jsem pohlédl směrem k altánu a ke dveřím do domu, upustil jsem na zem nedopalek cigarety a vkročil do tmy předemnou. Na chvíli jsem ještě pocítil jak se dívka opět chytla mé ruky a pak už jsem vnímal jen tmu a ticho.


O dva dny později parkovalo před domem mnoho aut. Většina patřila policii, ale byla tu i sanitka a pohřební služba. Policisté přijeli krátce poté, co je zavolala nešťastná matka, která se přijela podívat na syna a našla ho ležícího tváří k zemi, spolu s neznámou dívkou se zrzavými vlasy a oblečené pouze v tunice.
Vyšetřování trvalo necelý půlrok a po něm policie orazítkovala spis nápisem "NEVYŘEŠENO"...

Žádné komentáře: